TRANSPERSONÁLNÍ SVĚDEK

8 března, 2021

Meditace - pokračování

Co vlastně znamená transpersonální?

Je stav, v němž je člověk svědkem reality. Ale všimněte si, že stav transpersonálního svědka stále obsahuje jemnou příchuť primárního dualismu, zvláště dualismus svědek vs. čeho se svědek stal svědkem. Když se člověk probouzí do mysli, nastává jednota (v přítomném okamžiku je pouze svědek a to čeho se svědek stává svědkem). Svědek může v rámci terapie prospět sám sobě, a navíc často funguje jakýsi odrazový můstek k dosažení Mysli. Se samotnou Myslí by se ovšem zaměňovat neměl.

V první se člověk stává svědkem reality a v druhém je člověk realitou sám. Zatímco první stav si zachovává některou z jemných forem primárního dualismu, druhý veškeré stopy dvojnosti ztrácí. Jedinec zamíří do samotného jádra vlastního bytí, aby zjistil, kdo je oním pozorovatelem, a nakonec zjišťuje – na rozdíl od transpersonálního já- , že on sám je tím, co je pozorováno. Reginald Horac Blyth tomuto stavu říká „zkušenost vesmíru s vesmírem“.

Reginald Horac Blyth (1898-1964)

Anglický básník, spisovatel, zen-buddhistický filosof, vegetarián a propagátor japonské zenové kultury, zvláště zenové poezie. Byl učitelem AJ v Japonsku, měl hudební vlohy a talent učit se nejrůznějším světovým jazykům. Ovlivněný prací D.T. Suzuki.

Načrtnuté tři stavy vědomí se rovněž vyznačují významnými rozdíly ve smyslovém vnímání okolního prostředí. Starověké i moderní texty, včetně současných psychologických výzkumů, se u cvičenců buddhistické meditace vhledu shodně zmiňují o dramatickém zvýšení smyslového vnímání okolního prostředí. V případě šamanské cesty se stav okolního vnímání poněkud snižuje, zatímco u vyzrálých jogínských stavů vědomí se omezuje drasticky, až do naprostého nevnímání. Mircea Eliade koneckonců definovala stav samádhí jako „nenarušitelný stav, v němž se ztrácí smyslové vnímání světa“.

Jack Kornfield (16. července 1945, 72 let)

Autor, psycholog, buddhistický praktikant a jede z klíčových představitelů zenového buddhismu pro západní společnost.

Ve své knize „Meditation for beginners“ uvádí, že nejčastějším pocitem, který v meditaci objevuje je touha, ani tuto emoci není vhodné potlačovat nebo kritizovat. Autor doporučuje, opět tento pocit pojmenovat a pouze pozorovat. Nakonec touha odjede, aby se zase objevila touha nová. Tak se může člověk naučit nereagovat automaticky na své chutě či tužby, ale vybrat si způsob, jak na ně bude reagovat.

Co je vlastně Meditace?

Je to učení, jak zacházet s myšlenkami. Ovšem účelem zde není měnit myšlení nebo potlačovat myšlenky, nýbrž je pouze pozorovat a být si jich vědom.

Meditace vzbuzuje touhu pro osobnostní růst, zdroj uvolnění, nástroj jak se vyrovnat s fyzickou bolestí, formu terapie, způsob jak zvýšit vnímání, koncentraci před závody, relaxaci po tréninku, funguje také jako pomůcka při studiu a jiné.

Zaujalo tě téma? Přečti si další články na mém blogu.

Zeptej se

Get my tips directly now! Ready to start?

Pellentesque id nibh tortor id aliquet lectus proin nibh nisl.